|
|
Comparison of different rodent species as hosts of human pathogenic leishmania.
Vojtková, Barbora
7 ABSTRACT IN CZECH Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatida) jsou parazitičtí prvoci vyvolávající různé formy onemocnění, souhrnně nazývaných leishmaniózy. Parazité kolují mezi dvoukřídlým krevsajícím hmyzem a savčími hostiteli. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Psychodidae), zatímco spektrum savčích rezervoárových hostitelů je velmi široké. Nejvíce zastoupenými druhy RH jsou hlodavci, právě oni jsou i nejčastěji používanými modelovými zvířaty pro výzkum leishmnióz v laboratořích. Rezervoároví hostitelé mnoha druhů leishmanií ale nejsou stále známi a také běžně používané druhy laboratorních zvířat nepokrývají dostatečně široké spektrum klinických příznaků leishmanióz. Tato disertační práce shrnuje tři rozdílná témata zabývající se experimentálními infekcemi různých druhů hlodavců leishmaniemi patogenními pro člověka, druhy Leishmania major a L. donovani. První téma bylo zaměřené na vliv sání flebotomů na rozvoj kožní leishmaniózy. Myši kmene BALB/c byly infikovány intradermální cestou L. major a poté každé dva týdny vystaveny sání flebotomů druhu P. duboscqi. Opakované sání flebotomů významně podpořilo dynamiku růstu kožních lézí a zvýšilo počty parazitů v hostitelské tkáni. Cílem druhého tématu bylo obohatit druhové spektrum laboratorních modelových zvířat pro výzkum leishmanióz. Jedinci...
|
|
|
Comparison of different rodent species as hosts of human pathogenic leishmania.
Vojtková, Barbora ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Shaw, Jeffrey Jon (oponent)
7 ABSTRACT IN CZECH Leishmanie (Kinetoplastida: Trypanosomatida) jsou parazitičtí prvoci vyvolávající různé formy onemocnění, souhrnně nazývaných leishmaniózy. Parazité kolují mezi dvoukřídlým krevsajícím hmyzem a savčími hostiteli. Hlavními přenašeči jsou flebotomové (Diptera: Psychodidae), zatímco spektrum savčích rezervoárových hostitelů je velmi široké. Nejvíce zastoupenými druhy RH jsou hlodavci, právě oni jsou i nejčastěji používanými modelovými zvířaty pro výzkum leishmnióz v laboratořích. Rezervoároví hostitelé mnoha druhů leishmanií ale nejsou stále známi a také běžně používané druhy laboratorních zvířat nepokrývají dostatečně široké spektrum klinických příznaků leishmanióz. Tato disertační práce shrnuje tři rozdílná témata zabývající se experimentálními infekcemi různých druhů hlodavců leishmaniemi patogenními pro člověka, druhy Leishmania major a L. donovani. První téma bylo zaměřené na vliv sání flebotomů na rozvoj kožní leishmaniózy. Myši kmene BALB/c byly infikovány intradermální cestou L. major a poté každé dva týdny vystaveny sání flebotomů druhu P. duboscqi. Opakované sání flebotomů významně podpořilo dynamiku růstu kožních lézí a zvýšilo počty parazitů v hostitelské tkáni. Cílem druhého tématu bylo obohatit druhové spektrum laboratorních modelových zvířat pro výzkum leishmanióz. Jedinci...
|
|
|
Křečkovití (Rodentia, Cricetinae) ve čtvrtohorním fosilním záznamu ČR a Slovenska.
Lebedová, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
1 Abstrakt (česky) Práce shrnuje výsledky fysické revize dokladů křečkovitých ve většině čtvrtohorních nalezišť ČR a Slovenska. Získaný materiál byl katalogizován, biometricky zhodnocen a analyzován s ohledem k stratigrafické posici jednotlivých dokladů a struktuře doprovodných společenstev drobných zemních savců. Výsledkem je ucelený obraz areálové historie a kritické zhodnocení taxonomické struktury obou ve středoevropském prostoru průběžně zastoupených fenotypových skupin: velkých křečků rodu Cricetus a křečíků rodů Allocricetus, Cricetulus a Phodopus. Obě skupiny jsou doloženy ze všech úseků sledovaného období (MN17-Q4), s tím, že jejich výskyt, vázaný na rozvoj členitých otevřených formací, měl vždy spíše mozaikový charakter. Platí to zejména pro rod Cricetus, který s výjimkou biozony Q2 a současného glaciálního cyklu (MIS 3, pozdní glaciál, starší holocen a poneolitické období) vystupuje ve většině úseků jako vzácný subrecedentní element. Přes zřetelné zvětšování tělesné velikost patrné zejména v úseku Q2 a Q3 a specifické poměry Q4 populací, jde o vývojově jednotnou skupinu, kterou lze ztotožnit s recentním druhem Crcietus cricetus. Pleistocenní populace vykazující zřetelně posuny průměrné velikosti (MN17-Q1 nanus, Q2-Q3 runtonensis-major) pokládáme za jeho poddruhy. V případě křečíků je situace...
|
host ::
RSS.